Asociace Film & Sociologie AFiS Film Občan Havel
Nadace DrAK podpořila dokončení časosběrného dokumentárního filmu Občan Havel
Režie filmu: Pavel Koutecký, Miroslav Janek, kameraman: Stano Slušný
Celovečerní film Občan Havel režisérů Pavla Kouteckého a Miroslava Janka nahlíží do zákulisí politického i soukromého života prezidentského období Václava Havla.
Film odkrývá i několik tajemství české politiky.
Režisér Pavel Koutecký začal film natáčet v roce 1992 a sledoval prvního českého prezidenta více než třináct let. Premiéry svého nejzajímavějšího a největšího filmu se bohužel Koutecký nedočkal. Po jeho tragické smrti na jaře 2006 se dokončení filmu ujal režisér Miroslav Janek.
Oficiální stránky filmu zde.
Uvedení filmu Občan Havel do českých kin
Výstava Občan Havel/ Václav Havel v proměnách Evropy
Nadace DrAK podpořila a ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí realizovala soubornou výstavu Občan Havel/ Václav Havel v proměnách Evropy v Berlíně
Občan Havel / Václav Havel v proměnách Evropy
Sárská galerie v Palais am Festungsgraben, Berlín - 30.3. - 3.6. 2007
Sárská galerie v Palais am Festungsgraben, Berlín - 30.3. - 3.6. 2007
Návštěva Václava Havla
Fotografie z vernisáže výstavy Občan Havel
Fotografie z výstavy
Tisková zpráva Občan Havel/ Václav Havel v proměnách Evropy
Dne 29.3. 2007 v 19 hodin bude v berlínském paláci Am Festungsgraben zahájena výstava pod názvem Citizen Havel – Václav Havel v proměnách Evropy. Výstava se skládá ze tří částí.
První část jsou ukázky z připravovaného celovečerního filmu Citizen Havel.
Filmový štáb provázel Václava Havla od roku 1992 třináct let. Zachytil autenticky přes 100 událostí z jeho politického a soukromého života. Film představí Václava Havla jako politika, občana a člověka během jeho působení ve funkci prezidenta republiky a současně ukáže neoficiální stránku důležitých historických momentů jak nové České republiky, tak světové politiky.
Film pod názvem „Citizen Havel“ bude zcela unikátním pohledem do zákulisí některých politických událostí posledního desetiletí dvacátého století skrze jednoho z hlavních protagonistů.
Divák se setká s řadou významných světových osobností, často ve zcela neformálních situacích. Za všechny jmenujme B. Clintona, J. Chiraca, H. Kohla, M. Albrightovou, Dalajlámu, M. Gorbačova, B. Gatese. Jsou zaznamenány některé zahraniční cesty – USA, Kanada, Saúdská Arábie, Francie.
Film vzniká v produkci společnosti Film & Sociologie. Natáčení režijně vedl po třináct let přední český dokumentarista Pavel Koutecký. Po jeho tragické smrti film dokončí režisér Miroslav Janek.
Ve filmové distribuci bude film v roce 2008. Bude představen na Berlinale 2008.
Druhá část výstavy bude popisovat osud tohoto významného Evropana prostřednictvím fotografií Oldřicha Škáchy. Ukazují totiž nejen jednoho muže, ale atmosféru šedivé doby, která v totalitním Československu ničila celé rodiny, decimovala kulturní či politickou elitu a lámala charaktery. Zároveň zachycují probuzenou naději roku 1989, kdy Sametová revoluce smetla komunistický režim a přinesla svobodu a následnou „rutinu“ demokratického státu.
Kdyby se Václav Havel nestal prezidentem země, byl by na většině snímků z československých událostí let 1968 až 2003. Mladý dramatik totiž v sobě záhy objevil potřebu angažovat se ve věcech veřejných, debatovat o nich a hledat řešení. Od prvních okamžiků, v nadějných šedesátých letech minulého století, udivoval své okolí mimořádnou schopností popsat dokonale problém společnosti. A to především absenci soutěže politických stran, cenzurní zásahy či omezování základních svobod.
Když rok 1968 zmařil naděje na změnu politického systému, Václav Havel nepřestával na jeho změně pracovat. To ho stálo několik let pobytu ve vězení, nalomené zdraví, permanentní policejní kontroly a šikanu. Ve svém poslání pak pokračoval i ve funkci prezidenta a mnohokrát se stal garantem udržení svobod, které společnost v roce 1989 získala.
Návštěvník výstavy se tak dostane na ilegální disidentská setkání, která byla utajovaná před stále slídící tajnou policií. Může se vžít do atmosféry revolučních dní či být u dojemných návratů některých emigrantů. Zároveň ale spatří i první okamžiky demokratického státu, kdy se teprve rodily instituce a pravidla.
Výstava je nicméně výjimečná především díky fotografovi Oldřichu Škáchovi. Jen ojediněle se naskytne příležitost, aby jeden umělec mohl sledovat životní osudy předního disidenta a následně i prezidenta v průběhu třiceti let. Ze snímků je cítit, že se Oldřich Škácha stal pro prezidenta samozřejmou součástí jeho okolí.
Třetí část poukazuje na Havlův celoživotní boj za občanská práva doma i v zahraničí.
Ve vitrínách budou ukázány nejrůznější česká a hlavně zahraniční knižní vydání Havlových děl, z nichž některé vycházely a vycházejí v jazycích pro nás stále exotických, jiné jsou zajímavé svým zpracováním nebo zaměřením. Dále bude návštěvník prostřednictvím různých fotografií, divadelních programů, plakátů apod. moci nahlédnout do inscenační historie i současnosti dramatických děl Václava Havla. Logicky je akcentována německá jazyková oblast. Bylo to totiž hamburské nakladatelství Rowohlt a především Klaus Juncker, vedoucí tamějšího divadelního oddělení, kdo se v 60. letech minulého století významně zasloužil o uvádění Havlových děl na světových jevištích a vydávání jeho knih po celém světě. Nastartoval tak světové povědomí o díle Václava Havla i jeho velký úspěch. V poslední části dokumentu budou v kopiích vystaveny rukopisy Václava Havla a nejrůznější formy jeho písemného projevu, od disidentských strojopisných dokumentů přes eseje a divadelní hry až k prezidentským projevům.
Výstava je společným projektem Nadace Dr. Altenburg-Kohl, Ministerstva zahraničních věcí České republiky a OS Europlatform.
První část jsou ukázky z připravovaného celovečerního filmu Citizen Havel.
Filmový štáb provázel Václava Havla od roku 1992 třináct let. Zachytil autenticky přes 100 událostí z jeho politického a soukromého života. Film představí Václava Havla jako politika, občana a člověka během jeho působení ve funkci prezidenta republiky a současně ukáže neoficiální stránku důležitých historických momentů jak nové České republiky, tak světové politiky.
Film pod názvem „Citizen Havel“ bude zcela unikátním pohledem do zákulisí některých politických událostí posledního desetiletí dvacátého století skrze jednoho z hlavních protagonistů.
Divák se setká s řadou významných světových osobností, často ve zcela neformálních situacích. Za všechny jmenujme B. Clintona, J. Chiraca, H. Kohla, M. Albrightovou, Dalajlámu, M. Gorbačova, B. Gatese. Jsou zaznamenány některé zahraniční cesty – USA, Kanada, Saúdská Arábie, Francie.
Film vzniká v produkci společnosti Film & Sociologie. Natáčení režijně vedl po třináct let přední český dokumentarista Pavel Koutecký. Po jeho tragické smrti film dokončí režisér Miroslav Janek.
Ve filmové distribuci bude film v roce 2008. Bude představen na Berlinale 2008.
Druhá část výstavy bude popisovat osud tohoto významného Evropana prostřednictvím fotografií Oldřicha Škáchy. Ukazují totiž nejen jednoho muže, ale atmosféru šedivé doby, která v totalitním Československu ničila celé rodiny, decimovala kulturní či politickou elitu a lámala charaktery. Zároveň zachycují probuzenou naději roku 1989, kdy Sametová revoluce smetla komunistický režim a přinesla svobodu a následnou „rutinu“ demokratického státu.
Kdyby se Václav Havel nestal prezidentem země, byl by na většině snímků z československých událostí let 1968 až 2003. Mladý dramatik totiž v sobě záhy objevil potřebu angažovat se ve věcech veřejných, debatovat o nich a hledat řešení. Od prvních okamžiků, v nadějných šedesátých letech minulého století, udivoval své okolí mimořádnou schopností popsat dokonale problém společnosti. A to především absenci soutěže politických stran, cenzurní zásahy či omezování základních svobod.
Když rok 1968 zmařil naděje na změnu politického systému, Václav Havel nepřestával na jeho změně pracovat. To ho stálo několik let pobytu ve vězení, nalomené zdraví, permanentní policejní kontroly a šikanu. Ve svém poslání pak pokračoval i ve funkci prezidenta a mnohokrát se stal garantem udržení svobod, které společnost v roce 1989 získala.
Návštěvník výstavy se tak dostane na ilegální disidentská setkání, která byla utajovaná před stále slídící tajnou policií. Může se vžít do atmosféry revolučních dní či být u dojemných návratů některých emigrantů. Zároveň ale spatří i první okamžiky demokratického státu, kdy se teprve rodily instituce a pravidla.
Výstava je nicméně výjimečná především díky fotografovi Oldřichu Škáchovi. Jen ojediněle se naskytne příležitost, aby jeden umělec mohl sledovat životní osudy předního disidenta a následně i prezidenta v průběhu třiceti let. Ze snímků je cítit, že se Oldřich Škácha stal pro prezidenta samozřejmou součástí jeho okolí.
Třetí část poukazuje na Havlův celoživotní boj za občanská práva doma i v zahraničí.
Ve vitrínách budou ukázány nejrůznější česká a hlavně zahraniční knižní vydání Havlových děl, z nichž některé vycházely a vycházejí v jazycích pro nás stále exotických, jiné jsou zajímavé svým zpracováním nebo zaměřením. Dále bude návštěvník prostřednictvím různých fotografií, divadelních programů, plakátů apod. moci nahlédnout do inscenační historie i současnosti dramatických děl Václava Havla. Logicky je akcentována německá jazyková oblast. Bylo to totiž hamburské nakladatelství Rowohlt a především Klaus Juncker, vedoucí tamějšího divadelního oddělení, kdo se v 60. letech minulého století významně zasloužil o uvádění Havlových děl na světových jevištích a vydávání jeho knih po celém světě. Nastartoval tak světové povědomí o díle Václava Havla i jeho velký úspěch. V poslední části dokumentu budou v kopiích vystaveny rukopisy Václava Havla a nejrůznější formy jeho písemného projevu, od disidentských strojopisných dokumentů přes eseje a divadelní hry až k prezidentským projevům.
Výstava je společným projektem Nadace Dr. Altenburg-Kohl, Ministerstva zahraničních věcí České republiky a OS Europlatform.
