4. 2. - 4. 4. 2010 Fenomén Roučka

Saarländische Galerie - Europäisches Kunstforum e.V.
Am Festungsgraben 1, Berlin, www.saarlaendische-galerie.eu
Otevřeno: úterý – neděle, 15 – 19 hodin



















 Pavel Roučka patří k nemnohým umělcům, jejichž projev dlouhodobě nabývá na výraznosti a monumentalitě. Původně vyšel z proudu nové figurace, ale postupně se vymaňoval z nejrůznějších vlivů a dospěl k vlastnímu nezaměnitelnému způsobu vyjádření. Pohybuje se na hranici abstrakce, ale z jeho obrazů nikdy nemizí lidská stopa. Charakter figury je vystižen základními jednoduchými tvary, které však vždycky vycházejí z poznání skutečnosti a zachovávají si tak živost. Dříve pracoval s výraznými barvami, ale v současnosti je často překrývá lomenými tóny, až zbydou jenom fragmenty. V obrazech se prostupují prostory. Různými prostředky je zdůrazněna hloubka. Autor pracuje stále intenzivněji se světlem. Důležitý je samozřejmě i obsah. V jeho obrazech se prolínají rozmanité příběhy a situace. Důležité jsou pro něj charakteristické pohyby, které se do jeho kreseb a obrazů v různých variantách neustále vracejí.
 
Po roce 2001 začal Pavel Roučka pracovat s průmyslovými deskami. Vyměnil štětec za pilu, frézu a vrtačku. Velkou neposkvrněnou a neosobní plochu poznamenávají stopy nástrojů. Obrazy se instalují ve volném prostoru, protože působí rozdílně z obou stran. Spojují se tak ještě výrazněji se zvoleným prostředím. Malíř někdy sahá také k dalším nezvyklým materiálům. Využívá strukturu cementu, která dokonce někdy dominuje obrazu, z něhož se zcela vytrácí barevnost.
 
Projev Pavla Roučky je nejvýraznější právě tehdy, když se co nejvíce omezí výrazové prostředky, když se ztlumí barevná škála nebo zůstanou jen dominantní akcenty. Když se figura zjednoduší na nejnutnější záznamy a zůstanou jen jakási gesta. Síla jeho malby spočívá v soustředění do struktury, tvaru, barevného tónu. Přitom však nikdy zcela nemizí motiv figury, který naopak zase neustále oživuje výraz a přináší spojení s realitou. Pro Roučkovu práci byly vždy důležité kresby. V nich se rodí pozdější obrazy. Stávají se vlastně deníkem, do něhož se promítají nápady, řadí se v něm záznamy dojmů, pocitů a myšlenek. Ty se pak mohou kdykoliv v jiné formě uplatnit v obrazech. Kresby jsou často velmi jemné a křehké. Jsou to útržky skutečnosti a informací o našem prostředí. Stávají se doteky, kterými se autor snaží pochopit a ztvárnit nejrůznější děje, které probíjají v přírodě i ve společnosti. Pavel Roučka často užívá recyklovaný karton a tvary někdy vytrhává ze svých starších kreseb. Právě tehdy se propojují rozmanité významové roviny a různé časy, v nichž jsou kresby tvořeny. Vzniká tak napětí mezi rozdílnými fázemi jeho stále se proměňujícího se pohledu na svět. Obrazy se rozvíjejí nejednoznačně. Někdy vznikají velmi spontánně, přirozeně, najednou. Promítá se do nich sála okamžiku a šťastného završení úsilí a často i dlouhého hledání. Malíř neustále systematicky pracuje a nic neponechává náhodě. Někdy obrazy mnohokrát přemalovává, hledá nové a nové možnosti vyjádření. Každé téma se snaží vyčerpat do všech důsledků a pak ho teprve definitivně opouští, stává se pro něj minulostí. Jeho cesta není jednoduchá ani jednoznačná. Dochází na ní k návratům a přehodnocením. Racionální a pocitová složka jsou v rovnováze. Také se střídají a doplňují klasické prostředky s novými postupy. Právě v posledních letech dospěl Pavel Roučka k několika důležitým objevům. Našel si některé neobvyklé výrazové prostředky. Začal užívat průmyslové desky, které ztvárňuje průmyslovými postupy. Dochází tak ke kontrastu mezi čistou plochou a tvary, které se do ní vřezávají, aby se tak propojily různé plány a prostory. Prolnula se tak také čistota nedotčené plochy s drsnými zásahy různých nástrojů. Dochází tak k napětí mezi strohým minimalistickým cítěním a expresivním zásahem, mezi klasickými metodami a odvahou využít nezvyklých nebo neověřených postupů. Přitom podněty někdy přicházejí náhodně a přitom přirozeně. Třeba spojení malířských a „zednických“ postupů, kdy využívá možností struktury utvářené cementem. Tyto postupy zapůsobily i na změnu výrazu, která byla v souladu se zvoleným materiálem.
Jiří Machalický

Saarländische Galerie – Europäisches Kunstforum e.V.
Am Festungsgraben 1, 10117 Berlin
T: 030-20077258
F: 030-91682677
e-mail: info(at)saarlaendische-galerie.eu

14. 5. – 28.6. 2009 Spolek výtvarných umělců Mánes




Spolek výtvarných umělců Mánes (1887 – 2009)

historie a současnost významného českého uměleckého spolku

Saarländische Galerie im Palais am Festungsgraben, Am Festungsgraben 1, Berlin-Mitte
Otevřeno: ut - ne 15 - 19h

Zdeněk Beran, Václav Bláha, Jana Budíková, Bedřich Dlouhý, Milan Grygar, Dagmara Hamsíková, Xénia Hoffmeisterová, Boris Jirků, Jiří Kaloč, Ivan Komárek, Jiří Kornatovský, Antonín Kroča, Aleš Ogoun, Peter Oriešek, Květa Pacovská, Daniel Pešta, Jiří Plieštik, Michael Rittstein, Jiří Sozanský, Jan Stoss, Marie Strahovská, Miloš Šejn, Petr Šmaha, Václav Špale, Jan Švankmajer, Jaroslav Urbánek, Markéta Urbanová, Martin Zálešák, Jasan Zoubek, Jiřina Žertová

Spolek výtvarných umělců Mánes

17.12.2008 - 22.1.2009 PŘELOM 68 V BERLÍNĚ

Velvyslanectví České republiky v Berlíně a Nadace DrAK si Vás dovolují pozvat na výstavu
 
Přelom 68, Ti, kteří zvolili svobodu
Fotografie Wilfrieda Bauera a Roberta Lebecka
 
Velvyslanectví České republiky v Berlíně
Wilhelmstrasse 44/ Eingang Mohrenstrasse, 101 17 Berlín, BRD
Otevřeno: út - čt 14.00 - 18.00 h
 
Fotografická výstava představuje portréty literátů pocházejících ze zemí bývalého východního bloku, kteří kvůli pronásledování komunistickým režimem odešli žít a tvořit na Západ. Mezi sedmnácti osobnostmi je sedm českých, z nichž jeden neemigroval – Václav Havel. Dalšími osobnostmi jsou Milan Kundera, Pavel Kohout, Jiří Gruša, Arnošt Lustig, Ivan Blatný a Josef Škvorecký. Snímky vznikaly v letech 1980 – 1981 na různých místech světa, kam se čeští spisovatelé uchýlili a kde je také navštívil německý novinář Jürgen Serke v doprovodu fotografů Wilfrieda Bauera a Roberta Lebecka.

Botschaft der Tschechischen Republik
Wilhelmstrasse 44, 10117 Berlin-Mitte
Tel. +49(0)30-226 38 0
http://www.mzv.cz/berlin

Přelom 68 v Berlíně

Intercity: Berlin - Praha

Intercity: Berlin – Praha - Grafika/ Kresba
Sárská galerie v paláci Am Festungsgraben, Berlín – 30.4.- 22.6. 2008


Prahu reprezentují: David Böhm & Jiří Franta, Markéta Hlinovská, Marta Hošťálsková-Hošková, Jan Kaláb (Point), Lukáš Machalický, Čestmír Přindiš, Ivana Štenclová a Jakub Švéda.
Berlín reprezentují: Roland Fuhrmann, Harriet Groß, Philipp Hennevogl, Sybille Hotz, Michalis Pichler, Lilla von Puttkamer, Myrtia Wefelmeier a Gabriele Worgitzki

Výstava zdůrazňuje šíři dnešní grafické a kresebné tvorby, která z papíru vzlíná do prostoru prostřednictvím nejrůznějších technik a dává tak prostor novému pohledu na technické zpracování. Divák je vtahován do dnes již zcela přirozených grafických a kresebných „řečí“, sleduje práce autora v nasypaných hmotách, třídimenzionálních objektech, sprejerských variacích, provokacích v reálném prostoru anebo naopak v křehkých výpovědích těch nejběžnějších klasických postupů. Grafika a kresba jsou všude okolo nás, připomíná letošní ročník díly sedmnácti mladých autorů.
new_30.jpg new_03.jpg new_28.jpg new_24.jpg new_17.jpg 14.jpg new_09.jpg 1225387954.jpg new_19.jpg 6.jpg 8.jpg 9.jpg 12.jpg new_23.jpg new_06.jpg 4.jpg 7.jpg 1225387968.jpg new_20.jpg
AllForWeb
CZ
EN
DE